Otravná ozdravovna? Ne, něco víc! 3.

21. prosince 2009 v 0:56 | Kiki |  Otravná ozdravovna? Ne, něco víc!
"Měl? Bratra? Dvojče? Proč jste mi to neřekli?" Vyšiloval a dvojčata se rozplakala.

Ihned se k nim vrhl a začal je utěšovat.
"Nerozčiluj se..." Snažila se jej uklidnit matka.
"Nerozčiluj se? Vždyť ty to říkáš, jako by venku pršelo! Jak se jmenuje?" Poklesl hlasem.
"Jmenuje se Tom. Asi teď žije v Berlíně, s Jorgenem, a mám jeho fotku, když mu bylo jedenáct... Jestli chceš, dám ti ji." Vstala a šla pro ni k sobě do pokoje. Dvojčata konečně přestala plakat.

"Tady je..." podala mu ji a Bill si ji okamžitě vzal...
"Nevypadá jako já. Nejsme si podobní.." Prohlížel si fotku.
"Ale jste..." Bill položil kluky zase na deku, aby si mohli hrát, sám vstal.
"Bille počkej, měla jsem ti to říct... Promiň..." Bylo vidět, že ji to mrzí.
"V pohodě..." Na nic jiného se nevzmohl.
"Tady máš ty peníze." Podala mu je a on si je strčil do kapsy u riflí.
"Děkuju... Pohlídáš mi je? Skočil..."
"Jdi, pohlídám je... a... Necháš si je?"
"Jasně, že nechám. Co bych to byl za otce?"
"Konečně začínáš být zodpovědný. Jsem na tebe pyšná."
"Děkuju." Dal mámě a klukům pusu, opět si vzal mobil, klíče a šel.

Na nákupy se vykašlal. Šel na jednu louku, kam si vždycky sedl pod strom. Teď sem chodit nebude mít čas. Je v šestnácti táta! To znamená, že už nebudou žádné diskotéky, jak si to v osmnácti plánoval, nebude mít čas na sebe, nebude mít čas na nic! Jen se starat o děti... Děti, děti, děti... Nic jiného. Kdyby je ale dal k adopci, do konce života by si to vyčítal. Tím si byl na sto procent jistý.
Dneska toho na něj bylo moc. Cestou ze školy ho zase zmlátili, to už byl zvyklý, pak zjistí, že má půlroční děti, a v poslední řadě, že má dvojče! Co ještě přijde? To vůbec netušil, ale doufal, že už nic. Že dnes to bylo už vše. Jinak by ho už odvezli. Ani si to neuvědomil, ale už byla tma a na krásné, temné obloze zářily tančící hvězdy.
Položil se na záda a po tváři mu stekla jedna jediná, smutná, zatoulaná slza. Chtěl, vidět svého brášku. Věděl, že jednou ho určitě pozná... A ne za dlouho. Setřel slzu, zvedl se a vydal se domů.

V domě, respektive v kuchyni, se svítilo, a když tam nakoukl, zjistil, že na židli sedí máma.
"Ahoj." Pozdravil.
"Ahoj. Kluci už spí. U tebe v posteli. Doufám, že ti to nevadí..."
"Děláš si srandu? Jasně, že mi to nevadí!" Vzal si banán, který začal jíst. "Já už půjdu spát. Dneska toho na mě bylo moc. Děkuju." Dal mámě pusu, a aniž by čekal na odpověď, vyběhl schody po dvou.
Poprvé uvidí své chlapečky spinkat v posteli... v jeho posteli. Koukl na ně a div se mu nepodlomila kolena, jak se rozplýval nad jejich krásou. Když jsou spolu, jsou ještě nádhernější, než kdyby byli každý sám. Nedopustí, aby se jim stalo to, co jemu a Tomovi. Došel ke koši, vyhodil slupku od dojedeného banánu, vzal si čisté spodní prádlo a šel do koupelny udělat večerní rituál.

Když vylezl z koupelny, oblečení, co měl na sobě, přehodil přes židli u psacího stolu a lehl si mezi své dvě miminka. Doprostřed postele. Zavřel oči a okamžitě se vydal do říše snů...
Vzbudil ho ale pláč... dětský pláč. Na takový budíček si bude muset zvyknout.

Vzal Chrise do náruče a sešel s ním schody do kuchyně, kde mu dal mléko v dětské flaštičce. Vzal raději ještě jedno, kdyby chtěl i Seb, tak ať nelítá tam a zpátky. Když to dopil, dal flaštičku do dřezu a znova se vydal s Chrisem do pokoje. Cestou tam, zjistil, že jsou čtyři hodiny ráno! Sedl si na postel, mléko položil na noční stolek a začal kolíbat svého chlapečka. Zpíval mu ukolébavku, kterou si pamatoval. Máma mu vždycky říkala, že má nádherný hlas, že by se měl věnovat zpěvu, ale on ne. Tomu se vždycky jen zasmál. Nemyslel si to. Chris za chvíli usnul Bill si sám lehl. Nemohl usnout a jen tak se převaloval. Stejně. Za půl hodiny ho vzbudil zase Sebastian. Už automaticky sáhl po mléku, vzal si ho do náruče a vše to začalo znova. Krmení, houpání, zpívání a nakonec klid... Konečně si Bill znova lehl mezi ty dva a usnul... Snad už ho nic nevzbudí...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jsem čtenář "Otravná ozdravovna? Ne, něco víc!"

Click 100% (21)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama