Spolu zvládneme cokoliv 28.

16. prosince 2010 v 18:00 | kiki |  Spolu zvládneme cokoliv
Bill: Vzbudím se, až když přistáváme. Spokojeně se usměju.

tom: Sedím na lavičce a rozhlížím se kolem...

Bill: Odepnu se a vystoupím. Vezmu si věci a vejdu do haly.

Tom: jakmile ho uvidím, vrhnu se k němu a nevnímám nadávky lidí které cestou srazím...

Bill: Otočím se, když uslyším nějaké hlasy.


tom: doběhnu k němu a pevně ho obejmu.....jednou rukou mu zajedu do vlasů..."Promiň, promiň, promiň, promiň...." šeptám....nic z toho co jsem si připravil si nepamatuju....

Bill: Pustím věci na zem a taky ho obejmu.

Tom: "Ach, lásko, tolik jsi mi chyběl..."

Bill: "Ty mě taky..." pousměju se. "Slib mi, že už to nikdy neuděláš..."

Tom: "Nikdy...slibuju.."

Bill: "Víš, co mi chybělo.. nejvíc?"

Tom: "Co?"

Bill: Políbím ho.

Tom: polibek oplatím...

Bill: "Co máma?"

Tom: "Nwm...slyšel jsem jen že měla obrovský strach..."

Bill: "Neměla koho komantovat?" ucechtnu se.

Tom: zahledím se mu do očí..."ten její strach se s tím mým nedá sroznávat..."

Bill: "Já se bál zase o tebe.."

Tom: "Já vím..."

Bill: "P-Proč jsi byl v nemocnici.. to už tě pustili?"

Tom: "Mno...nepustili..."

Bill: Zamrkám.

Tom: "Tak trošku jsem utekl..."

Bill: Zašklebím se.

Tom: "Pojďme domů..."

Bill: "Nejdu k mámě." zakroutím hlavou.

Tom: "Pojď ke mě domů..."

Bill: "Co táta?"

Tom: "Všechno ví a řekl, že nás podpoří..."

Bill: "Všechno?"

Tom: "Úplně..."

Bill: "Dobře...."

Tom: vezmu mu věci, chytím ho za ruku a jdu....

Bill: "Tome, dej mi ty věci.." zaprotestuju.

Tom: Usměju se a jdu dál...

Bill: "Tome..."

Tom: Před letištní halou se zastavím a oročím k Billovi...zahledím se mu hluboko do očí...

Bill: "Dáš mi je?"

Tom: "Ne..." a srále mu hledím do těch nádherných očí...

Bill: Hodím na něj psí oči.

Tom: "Jel jsi kvůli mě strašnou dálku..nech mě alespoň nést tvoje věci..."

Bill: Zakroutím hlavou.

Tom: Zlehka se mu otřu rty o ty jeho...

Bill: "Hmmm..." pousměju se.

Tom: Znova se rozejdu...

Bill: Povzdechnu si a jdu za ním.

Tom: Dotáhnu ho do parku ke zmrzlinovému stánku..."Nemáš chuť na zmrzku??"

Bill: Přikývnu

Tom: "Já chcu jahodovou s vanilkovou polevou", řeknu prodavačce...."A ty??" otočím se na Billa...

Bill: "Chci.. čokoládovou s lentilkama a taky vanilkovou polevu."

Tom: Vezmu si kornout, zaplatím a jdu k lavičce...

Bill: Jdu s tím svým za ním. Dali mi tam lentilky! Jo!

tom: Sednu si na stejnou lavičku jako tenkrát..."Chceš zkusit??"

Bill: Přikývnu a zkusím. "Mňam... ale ta moje je lepší." dám mu ji k rtům, aby vyzkoušel.

Tom: Začnu z té svoji pomaloučku slízávat polevu...stejně jako on tenkrát...

Bill: Zavrčím.

Tom: pokračuju....

Bill: Když on, tak i já... Začnu si z prstů slízávát polevu, která mi po nich stíká. Dávám si záležet. Přivřu slastně oči.

Tom: zpozoruju jeho pohyby a přitvrdím....poleva už je pryč a já sjedu rty až na okraj kornoutu a zase zpátky...pak vzdychnu.....

Bill: Strčím si zmrzlinu do pusy a pak ji zase vytáhnu. Olíznu si rty a začnu si hrát s lentilkou.

Tom: moje oči utkví na jeho rtech...už nemůžu dál pokračovat...to prostě nejde...

Bill: Usměju se, když uvidím, že to vzdal a já vyhrál. Jenže já pokračuju. Pomalu ji rozkoušu a začnu lízat zmrzlinu okolo.

Tom: Moje zmrzlina se topí a rozkýtá se mi po ruce...nevnímám to....


Bill: Pokračuju. Nakonec tam mám jen málo zmrzliny. Zatlačím ji jazykem do kornoutku.

Tom: Zmzlina mi kape na kalhoty...když si toho všimnu, vyskočím a vytáhnu papírový kapesník, abych to mohl utřít..."Scheisse!!!"

Bill: Uchechtnu se a kousnu d oplatku.

Tom: "Sakra...musím se jít převlíct..."

Bill: "Pročpak?" zamkrám nevinně.

tom: otočím se na něho..."Mám ty kalhoty celý špinavý!!!"

Bill: "Cos dělal?" cukají mi koutky.

Tom: "Nedělej že newíš..."

Bill: "Co bych měl vědět?" pokračuju ve své hře.

Tom: zavřu oči a oddechnu si...

Bill: Vyhodímm prázdý oplatek za sebe a vpiju se mu do rtů.

Tom: Překvapeně otevřu oči...ale spolupracuju....

Bill: "Lepší, než zmrzlina." pousměju se.

Tom: "Mnohem....ale teď už se fakt musím jít převlíct...jestli mě takhle někdo uvidí..."

Bill: "Tak...?"

Tom: vzdychnu..."Jdeš se mnou??"

Bill: "Jo." vstanu

tom: vydám se směrem ke svému domu...

Bill: Jdu za ním a vyškubnu mu z ruky ty moje věci.

Tom: otočím se.."Proč si mi je sebral??" usměju se..

Bill: "Protože." pokrčím rameny.

Tom: chytnu ho kolem ramen....

Bill: Dám mu ruku kolem pasu.

Tom: líbnu ho na čelo...

Bill: Usměju se a jdu.

Tom: pochvíli dojdeme k domu...pustím ho abych mohl z kapsy vytáhnout klíče...

Bill: Čekám.

Kiki & MissEagle
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenna Lenna | 16. prosince 2010 v 20:15 | Reagovat

xDDD mě se to nezobrazuje. Píše mi to Stránka nenalezena xD
Školu hledám, ale asi půjdu do školy tady ve Švýcarsku ;)

2 Lenna Lenna | 16. prosince 2010 v 21:02 | Reagovat

jeje to moc děkuju xD ale spíš v okolí Prahy nebo Ostravy víš, jinde nemám ani kouska zázemí, který bych potřebovala ;)

jinak odkaz tady

http://www.facebook.com/lenna.wolf

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama