Říjen 2012

Vždy po boku

24. října 2012 v 22:43 | Kiki |  Jednodílné
Hola hola!:)) Jsem tu s novou povídkou, která se psala téměř sama. Je z mýho života, to snad všechno pochopíte, ale tak nějak je to součástí WYWH:) Já vím, je divně napsaná, člověk se taky potřebuje někdy vypsat, dostat ze sebe to, co mu leží na srdci, nebo ne?:) K.

Bylo zvláštní, jak rychle lidé zapomenou na člověka... se kterým kdysi propsali, provolali, prokecali celé dlouhé prázninové, avšak někdy i školní noci. Ať už pouze po internetu nebo i osobně. Prostě... zapomenou a jako by už dotyčný ani neexistoval. Přesně takhle se citíl čenovlásek. Kolik lidí jej opustilo během dvou let? Netušil. Byla to kamarádka, která mu dosti ublížila, na jednu stranu mu říká, jak je nejlepší kamarád a za zády pomlouvá, jak neumí poradit, pomoct, jak je to špatný kamarád...