Two is better than one 12.

13. prosince 2014 v 23:23 | Kiki |  Two is better than one


Bill svou sestru umyl úplně celou. Byla přeci v lese, a i když měla na hlavě kšiltovku, jistota byla jistota. Nechtěl riskovat žádný hmyz ve vlasech.
"Billy," oslovila Rin svého staršího bratra.
"Co-" nemohl dopovědět, protože mu v obličeji přistála voda. Zamračil se na svou sestru, ale okamžitě jí její útok vrátil. Jeho smích přerušoval ten Rinin. Začala sourozenecká vodní bitva.
"Rin, nemůžeme tady dělat takový nepořádek jako doma," pověděl, ale naprosto zbytečně. Viděl, jak je blondýnka šťastná, směje se… nedokázal jí to zatrhnout. A tak pokračoval. Nedokázal jí říct ne stejně tak, jako když chtěla Tammy.



Najednou se otevřely dveře a v nich stál Tom. Koukal na tu spoušť všude kolem sebe a následně na ty dva. Mohl si všimnout, že Bill je taktéž ve vaně. Sjel ho pohledem. Byl tak krásný… Jeho tělo nebylo moc vypracované, ale to Tomovi vůbec nepřekáželo. Rozhodl se udělat krok dopředu. A další. Pomalu přecházejíc ke dvěma osobám před ním, povídal s přivřenýma očima. "Tak vy si tady klidně vedete vodní bitvu… a mně ani nic neřeknete?" Opřel se rukama o roh vany, očima sledoval Billa a rukou pomalu sjížděl k vodě tak, aby si toho černovlásek nevšiml. Hypnotizoval ho pohledem. Ve chvíli, kdy měl ruku ponořenou do vody, prudce ji vytáhl ven směrem k Billovi, a tím jej pěkně pocákal. Začal se smát.
Všiml si Billova nenávistného pohledu. A za chvíli už stál celý mokrý, protože na něj zaútočili Rin i Bill najednou. Teď už v tom lítali všichni tři. Bill byl i celkem rád, protože i tohle Rin unaví a ona tak rychle usne. A to znamenalo, že i on se více vyspí.


"Myslím, že už je čas jít ven," řekl černovlásek po chvíli a koukl se kolem sebe. Na zemi plno vody, zdi taktéž mokré… Tohle bude trvat dlouho uklidit. Řekl si v duchu a postavil se. Tím způsobil, že jej mohl Tom vidět celého téměř nahého. Zastavil se pohledem na dredovi a okamžitě zčervenal. Chňapl po osušce, do které se rychle zabalil a vzal druhou pro Rin. I přes její protesty ji vytáhl ven, osušil a oblékl do pyžama. Její osušku pak hodil na zem, aby se voda alespoň trochu vsákla.
"Proč jsi vlastně přišel?" zeptal se Bill Toma, když podal Tomovi jednu z čistých osušek, a začal sám sebe utírat.
Tom ho moc dobře sledoval. "Chtěl jsem vám říct, že večeře už je hotová, ale fakt jsem nečekal, že budeš ve vaně i ty, omlouvám se," sundal si mokré tričko, které taktéž hodil na zem. Tentokrát na Toma zíral Bill. Měl tak perfektně vypracované svaly. Začal se stydět při pohledu na sebe.


"Aha… no, to je v pohodě," hodil si vlasy do turbanu. "Rin, počkej v pokoji, přijdu pro tebe, jo? Převlíknu se." Rozešel se do místnosti, kde se nacházely jeho čisté věci. Zavřel za sebou dveře, osušku i plavky dal na topení, oblékl se do čistého oblečení, které obsahovalo spodní prádlo, tepláky a tričko na spaní. Vrátil se pro svou sestru do jejího pokoje. Věděl, že si bude hrát nebo malovat. Měl pravdu. Seděla na zemi a hrála si se svou oblíbenou panenkou. Opět ji vzal do náruče a pomalu s ní šel dolů k jídlu, kde už čekal Tom.
"No, že vám to ale trvalo," ušklíbl se Tom, když ty dva spatřil mezi dveřmi.
"Nemůžu za to, že ty jsi rychlý," vrátil mu to Bill. Všiml si, že dred má na sobě taktéž čisté oblečení a dredy v turbanu, jako měl před chvílí vlasy on sám. Posadil Rin na židli a sám si sedl. "Páni, vypadá to úžasně," promnul si ruce, jakmile se pořádně podíval na prostřený stůl před ním. Byly na něm tousty a mnoho zeleniny společně s hrníčkem čaje.
"Snažil jsem se," přiznal Tom. "No, tak dobrou chuť," uchopil do ruky, stejně jako ostatní u stolu, jeden z toustů a s chutí se do něj zakousl.


***


"Rin, spinkej už," šeptal Bill, když seděl na posteli své sestry a čekal, až usne. "Zítra už budeš ve své postýlce," postavil se, naklonil a dal jí pusu na čelo. "Já už půjdu taky spinkat, jo? Dobrou noc, zlatíčko."
Blondýnka přikývla. "Dobrou noc," zavřela oči a černovlásek zhasl lampičku, která stála vedle postele na nočním stolku, a tak jediným zdrojem světla v místnosti byla škvíra mezi dveřmi, které za sebou opět nezavřel. Chtěl už být s ním.


Rozešel se chodbou, následně po schodech dolů a zavolal k sobě Tammy, aby ji mohl ještě pustit na chvíli ven. Hodil na sebe mikinu a otevřel dveře ven. Posadil se na schody a opřel o dřevné zábradlí. Zhluboka se nadechl. Bylo tady opravdu nádherně, a aby byl upřímný, vůbec se mu odsud nechtělo. Pobyt tady byl pro něj něco jako dovolená, žádná škola, žádné brzké vstávání, pouze nakoupit, uvařit, pouklízet… A byl rád, že na to nebyl sám. Vlastně i teď Tom uklízel po večeři. Musel se usmát. Za tohle všechno byl vděčný právě jemu. Mohl si odpočinout po tolika dnech, měsících.
Povzdechl si.


"Copak?" Nově příchozí osoba se posadila vedle černovláska. Bill věděl, že je to Tom.
"Nic, jen… nechce se mi domů," aniž by nad něčím uvažoval, automaticky položil svou hlavu na jeho rameno.
Tentokrát to byl Tom, kdo se musel usmát. "Jo… mně taky ne…" Koukl se dolů, kde byla Billova ruka. Nevěděl, jestli by tím vše nepokazil. "Bille, já…"
Oslovený zvedl hlavu a koukl se do Tomových očí. "Co?"
Dred se zpátky koukl na kamarádovu ruku a řekl si, že risk je vlastně zisk. Uchopil jeho dlaň do té své. "Musím ti něco říct." Zavřel oči. Musel s pravdou ven. Teď buď získá anebo ztratí… vše. "Já…"
Bill se k němu otočil celým svým tělem a chytil i jeho druhou ruku. "Můžeš mi to říct."
"Dobře… Já… miluju tě," přivřel oči, jako by chtěl v tu chvíli být neviditelný. Najednou na sobě ucítil Billovo tělo, jak jej objímá a taky uslyšel popotáhnutí. To ho vyděsilo. "Bille, já-… omlouvám se, promiň," začal okamžitě drmolit.


Bill se lehce odtáhl, aby se znova mohl podívat do Tomových očí. "Ne, to nic, jen… Ta slova zní tak… nádherně, ale…" Nedokončil větu. Toho se Tom bál. Ale. Bill si Tomova výrazu všiml. "Neboj se…" naklonil se k Tomovu uchu, do kterého tiše zašeptal: "Miluju tě." Nikdy nikomu ta slova nepověděl, chtěl, aby je slyšel až někdo speciální a myslel si, že je to právě Tom. Vše, co pro něj udělal… Pro Rin…
Dred se zasekl v půlce pohybu. "O-Opravdu?" Nemohl tomu uvěřit.
"Opravdu," Usmál se šťastně Bill. Byl čas si to přiznat. Musel na něj myslet, chtěl s ním být… pořád… a teď… může!


"Já jsem… jsem tak šťastný!" zaradoval se Tom a černovláska okamžitě objal. Teď byl jen a jen jeho.
"Já více, věř mi," Usmál se Bill do Tomovy velké mikiny.
Dred nechtěl tuto nádhernou chvíli přerušit, ale je pravda, že už byl unavený. A zítra je čekala cesta domů. "Půjdeme už taky spát?"
"Hm," přikývl černovlásek a postavil se na nohy. Zavolal Tammy, která po chvilce přiběhla. Byl rád, že uměla celkem poslouchat, i když byla ještě malá a měl ji z útulku.
Tom za nimi zamkl dveře a vydal se nahoru do patra, aby mohl ulehnout do postele. "Bille?" zastavil se u dveří. "Ty… půjdeš spát ke mně?" zeptal se, když uviděl, že Bill si to míří k sobě do pokoje.
"Já… můžu?" Zastavil se a otočil se směrem k Tomovi.
"Nic víc si nepřeju, jen být s tebou," pověděl upřímně a opět mohl spatřit úsměv na černovláskově tváři. Povedlo se mu udělat ho šťastným.

Kiki.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama