Two is better than one 13.

13. prosince 2014 v 23:25 | Kiki |  Two is better than one


Tom se ráno probudil, a když koukl vedle sebe, Billa už tam nenašel. Chvíli jen tak ležel a přemítal, co se to vlastně včera stalo. Vyznali si lásku…

S úsměvem se postavil, oblékl čisté oblečení a vydal se k Rin do pokoje, kde tušil, že by mohl být. Jenže nebyl. Ani u sebe v pokoji. Nenašel jej ani v kuchyni, obývacím pokoji… Koupelny byly otevřeny, takže tam taky nebyl. Začínal mít strach. Prošel všechny místnosti v budově, ale nikde ho nenašel.
V tu chvíli si to uvědomil. Nikde nebyla ani Tammy. Hodil na sebe v předsíni mikinu a vyšel ven. Dveře byly odemknuty. Věděl určitě, že večer zamykal. Byla tu šance, že by byl Bill venku. Vydechl úlevou, když jej viděl sedět na zahradní židli. Měl na sobě tepláky, huňatý černý svetr a v rukou držel hrníček, ze kterého pravidelně upíjel.


Tom se pomalu rozešel k němu a posadil se na vedlejší židli. "Ahoj."
Černovlásek se šťastně usmál. "Ahoj."
"Co tu děláš tak brzo?" zajímal se dred.
"Přemýšlím," napil se z hrníčku. "Chceš?" natáhl ruku směrem k Tomovi.
"Co to máš?"
"Kakao," zakřenil se.


Tom nápoj přijal a taky se trochu napil. Bylo horké, takže studené ráno nemělo šanci. "Děkuju. A o čem přemýšlíš?" Vrátil hrníček Billovi.
"Kdybych nemusel, tak se ani nevrátím. Je tady fakt nádherně. Klid, i Rin je tu šťastná."
"Jo, to já taky," povzdechl Tom.
"No… a co ti brání? Můžeš školu dělat dálkově."
"A proč ji neděláš dálkově ty? Myslím, že by to bylo jednodušší, ne?"
"No… to možná jo, ale chci chodit na všechny ty přednášky, takhle si toho zapamatuju více, než kdybych to četl a učil se jen doma."
"Jo, to je taky pravda,"

"No… půjdu se sbalit," postavil se Bill s hrníčkem v ruce a vydal se dovnitř, kde v kuchyni odložil na linku zbytek kakaa. Následně vstoupil na první schod, druhý… dokud nevylezl do patra a následně do svého pokoje, kde měl své věci. Byl rád, že Rin ještě spala, alespoň měl na vše klid. Nechal si vytáhnuté jen věci, ve kterých pojede domů. To stejné udělal u své sestry v pokoji.

"Dobré ráno, princezno," usmál se na ni Bill, když zjistil, že už je vzhůru. Zapnul zip na kufru a postavil se na nohy. Pomalým krokem k ní přešel a posadil se na postel.
"Ahoj," úsměv opětovala.
"Vyspinkala ses dobře?" Odpovědí mu bylo přikývnutí. "Pojď, půjdeme se nasnídat, potom si můžeš ještě chvíli hrát a pojedeme domů," odkryl ji a pomohl na nohy. Za jednu ruku s ní pomalu sešel schody a vrátil se do kuchyně. Toma tam nenašel. 'Asi bude ještě venku.' pomyslel si a vytáhl pečivo, které natřel máslem a marmeládou. K tomu kakao a snídaně byla hotová. Posadil se naproti Rin a taktéž se pustil do jídla. Zanedlouho se objevil i dred. Důvod jeho nepřítomnosti byl, že uklízel zahradní nábytek, na kterém ještě před chvílí oba seděli.

***

"Tak, to by mělo být všechno." Podíval se černovlásek na obsah kufru auta. Blondýnka už seděla v dětské autosedačce, připravena na cestu. Bylo přibližně jedenáct hodin dopoledne a oni už měli vše hotové. Chata byla uklizena, věci sbalené. Zbývalo už jen budovu zamknout a vydat se na cestu.
"Jo, taky myslím," přitakal dred a kufr zavřel. "Ještě půjdu zamknout."
"Jasně," přikývl černovlásek a ještě jednou zkontroloval bezpečnostní pásy u Rin. Tammy už taktéž spokojeně čekala v autě. "Tome?" Zavolal Bill, když zavřel zadní dveře.
"No?" Odpověděl už normálně Tom, protože došel k autu a nebyla potřeba křičet.
"Co kdybychom se cestou stavili někam na oběd, co ty na to?" Posadil se Bill na přední sedadlo opět na místo spolujezdce.
"Jo, to je dobrý nápad, někde zastavím," souhlasil dred a už startoval auto.
"Tome… Fakt děkuju, vážím si toho, ani nevíš, jak moc."
"Já jsem rád, že jste šťastní. A víš, že sem můžeme jezdit častěji," soustředil se na cestu.
"Já vím, ale-"
"Žádné ale, řekl jsem, že ti pomůžu," usmál se Tom na Billa.
"Děkuju," zopakoval znova to slovíčko.
"Opravdu není za co," Zapnul rádio, které mu při jízdě chybělo.
"Jéé!" zaradoval se Bill, když uslyšel jeho oblíbenou píseň a okamžitě si ji začal prozpěvovat.

"Teda, někdy bych fakt chtěl, abys mi taky něco zazpíval před spaním," zazubil se Tom. Musel uznat, že Bill měl fakt úžasný hlas.
"To víš, že jo," vyplázl na něj Bill jazyk, když písnička skončila.

***

"Uvidíme se ve škole, jo?" Loučil se Tom s Billem po několika hodinách, když stáli před jeho domem. Tentokrát převzal řízení černovlásek, jen Toma doma vyhodil.
"Jasně! Tak zatím ahoj!" Zamával Bill z okna, stejně tak jako Rin.
"Ahoj!" Zavolal a táhl za sebou své věci směrem ke dveřím domu. Doma je doma, ale tady nemůže být s Billem. Už teď se mu stýskalo. Otevřel dveře a vešel dovnitř. Bylo odemčeno, tak věděl, že je táta doma.

"Ahoj!" zavolal z předsíně, aby na sebe upozornil. Věci nechal stát na místě a vydal se do obýváku, odkud hrála televize.
"Ahoj," pozdravil i Gordon a zhluboka se nadechl. "Čekám na tebe, musíme si o něčem promluvit…"

Kiki.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama